Štìstí z lékárny
18.5.2003 - Civilizace - Helena Máslová
Psychofarmaka jsou dnes nabízena každému, kdo se zdá, že není dostateènì veselý
Psychiatrie, dříve popelka medicíny, zažívá v posledních letech nečekanou renesanci. Jak minulý týden připomnìla i pražská konference o psychickém zdraví, vdìčí za to především bezprecedentnímu nárùstu depresí. Ty se dnes dokonce staly vùbec nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. Podle statistik trpí jejich unipolární va-riantou (bez mánické fáze) 10-15 % světové populace, bipolární pak trápí dalších více než 5 % lidí. Pokud bychom tedy sečetli všechny duševní poruchy včetně psychóz, deviací a závislostí, dalo by se s jistou nadsázkou říci, že třetina světa už se "zbláznila". Kameny mudrcù Nejèastìji se s nemocemi duše potýkají Američané, každý druhý diagnostikovaný pacient totiž pochází ze Spojených státù. V Evropì žebříčku vévodí Dánové následovaní Finy a Litevci. O moc lépe na tom nejsou ani Češi. Témìř každý jedenáctý tuzemec je neurotik, 10-15 % zdejší populace trápí rùzné typy depresí a pìt lidí ze sta bojuje se závislostí. Jen loni bylo v zemi provedeno dva miliony tři sta tisíc ambulantních psychiatrických vyšetření, což je o sto devadesát tisíc více než v roce 2001. Deprese přitom rozhodnì nelze brát na lehkou váhu. Nejsou-li léčeny, končívají totiž až v 15 % případù sebevraždou, což je větší úmrtnost než například u tolik obávané infekce SARS. Podle dostupných čísel dochází ročně asi k 1 milionu dokonaných sebevražd, většina z nich má přitom příčinu právì v duševní poruše. Narùstající počet depresivních a úzkostných lidí lavinovitě spustil výzkum a výrobu psychotropních lékù. V roce 1957 bylo objeveno Librium a v 60. letech proslavila Marilyn Monroe anxiolitikum Valium. Typickým reklamním úkazem té doby byly černobílé fotografie utahané ženy u stolku s popelníkem plným nedopalkù, šálkem kávy a skleničkou alkoholu. Doprovodný text pak vysvìtloval: Je-li příčinou vaší chronické únavy psychické vypětí, pomùže vám Valium. Kdo je ale začal opravdu brát, stal se na nìm závislý a při jeho vysazení musel čelit krutým abstinenèním příznakùm. Další objev - první tricyklické antidepresivum imipramin - pak vychvalovali odborné publikace jako "kámen mudrcù" a "grál". Jen v USA na něj bylo v roce 1975 vystaveno 100 milionù receptù a bral jej každý sedmý Američan. 80. letùm zase kraloval Xanax, který o dekádu později vystřídalo antidepresivum Prozac (fluoxetin). Populární časopis Newsweek tehdy použil na obálku fotku obrovské tobolky Prozacu s nápisem "Prùlom v medikamentózní terapii deprese". Česká firma Léčiva, a. s., vyrábějící fluoxetin pod názvem Deprex, zase použila dvì fotografie stejné ženy "před" a "po" požití. Druhá fotografie se silnì nalíèenou usmìvavou tváøí nese nápis "Další vyléèený pacient". Skutečnost je taková, že málokdo se jednou provždy vyléčí. Osmdesát až devadesát procent pacientù po ukončení mnohaměsíční léčby relabuje a většina užívá antidepresiva trvale. Ani Prozac se však neudržel na výsluní a byl převálcován Zoloftem od firmy Pfizer, slavného výrobce Viagry. U nás je aktuálnì nejpøedepisovanìjší Seropram. Brzy budou však i tyto léky vystøídány antidepresivy IV. generace, např. Efectinem. Pøestože každé nové psychofarmakum vzbudí vždy vlnu nadšení, nedaří se duševní poruchy potlaèit, naopak jejich poèet narùstá. Tabletky úspìšného života "Tabletka plnohodnotného života" - tak je oznaèeno jedno z psychofarmak na reklamním letáku. Stále více lidí se pod vlivem kampaní farmaceutických firem uchyluje k jejich užívání. Už to nejsou jen ti, kteøí trpí skuteènì nesnesitelnými obtížemi, ale sahají po nich i podvádìné manželky, muži, kteøí pøišli o místo, nešastnì zamilovaní nebo lidé, kterým se zdá, že nejsou dostateènì veselí a uvolnìní. Rostoucí zájem tak dal vzniknout kosmetické psychofarmakologii. Základní fakt, že psychiku èlovìka ovlivòují také jeho skutky a vztahy, jako by upadl v zapomnìní. K lékaøùm tak pøicházejí pacienti, kteøí si podle reklamy již vybrali pøesnì svùj lék a požadují recept. Rada pro mezinárodní kontrolu drog pøi OSN proto varuje, že pøedpis na uklidòující léky získává až tøicet procent pacientù bez toho, že by u nich byla diagnostikována nìjaká duševní porucha. Podle amerického ministerstva zdravotnictví zaèalo brát v roce 1998 léky na uklidnìní okolo 1,5 milionu lidí z jiného než léèebného dùvodu. Pojišovna to hradí S pøedepisováním psychotropních látek si lékaøi nedìlají problémy - nestává se, že by byl nìkdo po patøiènì sugestivním vylíèení problémù odmítnut. Jde pøitom vìtšinou o pøípravky plnì hrazené pojišovnou, jejichž cena se pohybuje øádovì ve stokorunách. Antidepresiva a anxiolitika patøí mezi skupiny s nejvìtším nárùstem spotøeby. V roce 2000 se u nás prodalo tøikrát více uklidòujících lékù, než tomu bylo v roce 1991, a podle lékárníkù tyto poèty budou ještì stoupat. Èásteènì za to mùže i jejich obliba u uživatelù extází a dalších drog, kteøí je považují za nutný doplnìk chilloutù. Výrobci psychofarmak hledají i pøes tento "úspìch na trhu" stále nová odbytištì rozšíøením indikaèních skupin. Už to nejsou jen psychiatrické diagnózy, ale snaží se proniknout i do jiných oborù. V USA v roce 2000 registrovala firma Eli Lilly lék Sarafem urèený k léèbì premenstruaèní tenze. Má velmi podobné složení jako Prozac, takže jde v podstatì o legalizaci užívání psychotropních látek pod tak smìšnou záminkou, jakou jsou menses. Psychofarmaka se bìžnì nabízejí ženám v pøechodu, ženám po porodu, hodí se i k odvykání kouøení. Zástupci spoleèností pak vybízejí lékaøe, aby je pøedepisovali také jako doplnìk pøi léèbì jiných onemocnìní, a masivnì jsou užívána i pøi hospitalizaci starých lidí, aby s nimi byla "lehèí práce". Závislost na recept Nadužívání psychofarmak pøitom není bez rizika. Mohou vyvolat amotivaèní syndrom - nechu a neschopnost se samostatnì pustit do øešení problémù, mìní pøirozené vnímání, manipulují s prožitky a navíc mají i øadu vedlejších úèinkù a zatìžují organismus. Nìkterá zvyšují hmotnost, vìtšina z nich zhoršuje sexuálních funkce a zatìžuje játra èi ledviny podle zpùsobu odbourávání. Nejvìtším problémem je však psychická a u nìkterých lidí i fyzická závislost. Tøebaže se lidé bojí lékù ménì než drog nebo alkoholu, bývají pokusy o odvykání od nich èasto stejnì obtížné. "Myslela jsem si, že jsem èistá a že zvládnu jak své problémy, tak život bez lékù. Mýlila jsem se. Pøi první pøíležitosti jsem do toho spadla znovu. A když jsem zrovna nemìla po ruce nic na pøedpis, kupovala jsem si Nurofen a Ibuprofen," pøiznává pìtapadesátiletá Irena Janovcová z Prahy, která nejrùznìjší psychofarmaka užívá již déle než deset let. Na poèátku byl rozvod, stìhování do tmavého domu, apatie a únava. Paní Janovcová èasem úplnì pøestala vycházet z bytu a celý den trávila v noèní košili. Postupnì pak zaèala brát léky na migrénu, pøidala hypnotika na spaní a bìhem rozvodového øízení sáhla po lécích na uklidnìní. Dnes je její noèní stolek pøecpaný psychofarmaky, bez nichž, jak říká, se zatím stále nemùže obejít. Rámeèek Nebezpeèní samotáøi Obzvláš alarmující je nárùst duševních poruch u dìtí. Svìtová zdravotnická organizace a Dìtský fond OSN vydaly spoleèné prohlášení, podle nìhož mezi mladistvými znepokojivì roste výskyt depresí, sebevražd a sebepoškozování. Podle kvalifikovaných odhadù obou organizací trpí na celém svìtì nìkterým typem duševní poruchy až dvacet procent dìtí. Životní styl založený na existenci v interiérech přitom dává vzniknout i jejich zcela novým typùm. Ve Spojených státech a Japonsku byl napøíklad experty popsán jev nazývaný hikikomori (volnì pøeloženo patologické samotářství). Dospívající tráví dlouhé mìsíce celý den hraním videoher a chatováním na internetu. Jsou zavřeni ve svých pokojích a jídlo si nechávají doruèovat. Jejich dlouhodobá izolace pak podle výzkumníkù èasto ústí v depresivní apatii èi brutální agresivitu. Jen v Japonsku se odhaduje poèet mladých lidí žijících podobným zpùsobem v ústraní na jeden milion. Prestižní medicínský časopis The Lancet pak připomnìl, že jde o převažující životní styl nezletilých, kteří páchají násilnou trestnou činnost.Autorka vystudovala medicínu na Fakultì všeobecného lékaøství UK.